Zaplaš je...

Albína Dvořáková-Mráčková

Zaplaš je...
Zaplaš je, ty děsné chmury, jež mou táhnou oblohou, co mou duši černým křídlem ovanuly – ubohou! Zaplaš je, to dusných příšer hejno, kol se rojící, v žalných předtuch teskné stíny duši moji halící. Zaplaš je! kouzelným prutem jak tknuto se rozletí – zaplaš je! čarovnou mocí zmizí hned – v tvém objetí. 44