XV. Vy zlaté doby školních let,

Karel Dewetter

XV.
Vy zlaté doby školních let,
Vy zlaté doby školních let,
kdy jako zrnka v lusku my v staré se škamně tísnili – oh, proč jste prchly tak v brzku?!
Ó, radostné vy doby her, vy dnové špačků a draků, vy časy píšťal vrbových, a luků a šípů a praků! Kdy žádná okenní tabulka nebyla před námi jista, kdy ze všech nejvíc nás lákala zapovězená místa – Kdy sebe vyšší zahradní plot nás nikdy neodstrašil – A hřebík? Díra do kalhot? Tu našinec skrytě si zašil! 39 Ba, tenkrát znali jsme z paměti, čí hrušky nejdříve zrají, a v kterých místech nejlépe se úly vybírají. Kde zídka děkanské zahrady se nejvíc broskvemi pyšní, a jak se dostaneš bezpečně k největší panské višni. Kde nejvíc raků je na sádkách, i kde která hadí je díra, a pod kterým trámem na věži lze najít netopýra. Kde jste, vy pouti a jarmarky, v svém kouzlu starosvětském? Oh, co jste představ nebeských budily v srdci dětském! Kde jste, vy zelené vozíky s kejklíři, medvídkáři? Kde’s Kašpárku, kde’s Mefisto, s pekelných blesků září? 40 Kde jste, vy sněné výpravy do země zlata a slonů, vy dnové bitev a zápasů, pirátů, Robinsonů?! Vy zlaté doby školních let, k nimž často pneš se má touho, proč nekvetl váš krásný květ – alespoň dvakrát tak dlouho?! 41