Silhouetta.

Herma Pilbauerová

Silhouetta.
Večer snivý hvězdy seje nade Prahou stověžatou. Vltava si šoumá píseň, českých krajů píseň zlatou... Jako z říše kouzla, bájí čarokrásná silhouetta hrdých věží pne se k nebi; zlato hvězd jim k čelu slétá. Vidino, ty věčně krásná, velebná ty zdobo Prahy, koruno, jí Karlem daná. Čechám celým skvoste drahý! Nad tvých fiál čarnou něhou září třpytná gloriola – našich světců duch to velký; k slávě svoji zemi volá. 15 V nitra tvého svaté hloubi Karel – Otec vlasti – dřímá, Jiří král tam svoje heslo v hrdé klenby tvoje hřímá. – Silhouetto – kouzelnice, talisman ty’s země celé, k tobě láskou, štěstím, pýchou v ňadru bouří srdce vřelé. – *** V siném nebi hvězdy hoří, dřímá Praha – řeka šumí – nad ní hrdá silhouetta jako věčný strážce strmí. 16