Kolibřík.

Herma Pilbauerová

Kolibřík.
Čarovné to ptáče malé! Hrdélko mu zlatem hraje, hlavinka, ta plane nachem. Vše to bájný odlesk kraje, kolibřík kde spatřil slunce. K letu chystá drobná křídla, do daleka zírá, touží – snad do lesů houšti vonné ve snění se blaha hrouží. – Ale život, ten mu schází. *** Jsi jak láska bez ohlasu, pralesů ty drahokame! Ach, i ta má ohně, žáru, ale štěstí sen ji klame – života, ach, také nemá. 52 Jak ty okem zadumčivým žalně zírá k metě svojí, v touze křídla k letu zvedá – ale stojí přec a stojí stejně daleka vždy cíle. 53