Žaponský motiv.

Herma Pilbauerová

Žaponský motiv.
Hrstka tu klasů bohatých, jako kdy září zlatem, na nich dvě drobná ptáčata s hebounkým, pestrým šatem. Jeden z nich – malá všetečka ve klasů houšť se boří, do zrnek bujné úrody zobáček chutě noří. Druhý? Ten všecek zadumán hlavinku něžnou kloní, nevidí, ani neslyší, zlatem jak klasy zvoní. – Tak mi to právě připadá, že také s lidmi bývá, když jim na pouti pozemské v ústrety štěstí kývá. Jedni – ti štěstí uchopí, přinutí s sebou jíti, 87 vždyť jim na cestu životem nezlomná vůle svítí. Druzí – ti s hlavou sklopenou ve snách jen bloudi světem, třeba i štěstí zářivé v cestu jim kyne květem. Ubozí! – stále touží jen, hledají štěstí v dáli, než si je v dumách vykouzlí – pravé – jim časy svály. 88