Jarní hlasy.

Herma Pilbauerová

Jarní hlasy.
V stinném háji. – Paprsk smavý zvědavě se v listy loudí; „kdo tam pěje, kdo tam jásá?“ v zlaté hlavě slunce soudí. Trylkuje to, hvízdá, zvoní, švitoří a šeptá jemně, cvrliká a volá v touze, vábí, láká „pojď sem ke mně!“ Odkuds’ z dáli smutné kuku jako klinkot zvonů padá... Co z těch snivých písní lesa do srdce se citů vkrádá! Toužím výš, jak volné ptáče vyzpívat v tom vonném háji vše, co v duši dřímá – bouří, touhu, co jí duše tají. 50 Písně mé by padly v lesy, letěly by v modro nebe – a ty všecky, všecky, všecky opěvaly by jen – Tebe. 51