Rodné vísce.

Herma Pilbauerová

Rodné vísce.
Zdráv buď, drahý rodný kraji, milá vísko plná kras, ve smavého jara svitu planeš kouzlem, samý jas. Chaty tvoje nízké, bílé jako druhdy k sobě zvou, všude vzpomínka mě vítá, vidím šťastnou – mladost svou. – Z širých polí tvojich, z luhů letí skřivan k výšinám, hrdélko mu sotva stačí, vždyť tu z pěvců ještě sám! K srdci bych tě tiskla z duše, jak tě ráda, vísko, zřím rozkošnou v tom zlatu jara! Sotva radost vypovím! 28