V touze.

Rudolf Pokorný

V touze.
1. 1.
Zaplanuly písně v duši jako hvězdy po nebesku, zašuměla vůkol skrání v tichém sladkém zadumání lehká křídla mladých stesků.
Krásný večer níž a níže, se rtů jemu vane zkázka, na očích mu slzy touhy, na tvářích jen úsměv pouhý, ve srdci mu věčná láska...
2. 2.
Nevím, co to ve tvém oku – když se ke mně s touhou vrací, že mně bolesť duší šlehne, že mně srdce zakrvácí.
Nevím, co to na tvém čílku – když se na mé srdce kloní, že mně blaho duší řine, že v ní písně rozezvoní! [7]
3. 3.
Srdce tvoje krásná hvězda, velebnosť plá v její svitu, v rozechvění strhnul bych ji na své ňádro se blankytu.
Na peruti vroucích písní v nebe bych ji zpátky vznesl, a tak dlouho líbal bych ji, až bych zmámen dolů klesl!
4. 4.
Ó tvoje ruce zbožné, jemné, ty kouzlem srdce promění, ty sladký život lijí ve mne, když sepínáš je k modlení.
Ty uchvacují duši moji, že písněmi se rozletí a člověka že s bohem pojí, když sepínáš je k objetí! 8