Poupě.

Rudolf Pokorný

Poupě.
Poupátko svěží, naděje sladká, stínem je daří stařičká matka, toužebných očí slza je rosí, modlitba lásky k němu se nosí – – poupátko, rozvij se! Zkvetešli jako ruměná růže, skloní se k tobě bledý ret muže, poví ti šeptem o růži jara, pro niž to v prsou bouří a hárá – poupátko, rozvij se! Zkvetešli jako lilie sněžná, skloní se k tobě hlavička něžná, slzou ti svěří naději slastnou, povzdechem, kterak mohla býť šťastnou – poupátko, rozvij se! 14