Kadeře rusé.

Rudolf Pokorný

Kadeře rusé.
Proč vzpomínám na vás, kadeře rusé, proč vidím vás všady, kamkoli hnu se, proč na prsa padá hlava mi tíží, když obraz váš libý ke mně se blíží? Proč toužící oko neutkví na vás, proč umírá na rtu horoucí „zdrávas“, proč odvracím čelo, tváře proč blednou, když obraz váš v duši vzpomínky zvednou? A proč jen se k vám vždy duše má vrací, proč slunce chci, když se za obzor ztrácí, proč svitnelisvitneli, prchám, potápím v tmu se, proč mrtvy jste pro mne, kadeře rusé!? – 20