Tersana.

Rudolf Pokorný

Tersana.
Utich’ Stambul, západ vykrvácel, téžké mraky lehly na mešity; ve mračnách se třpytný bajrák ztrácel, slastí spita duše islamity... Nad Tersanou tíše trůní pustá, ale chmurně stěny, husté mříže lépe mluví nežli sterá ústa, Tersana jež krutě pouty víže. – V tmavé kobě v rozedraném šatě leží muž a v dálku sílá hled. Luna zdá se tonouti dnes v zlatě, a bůh ví, zda vězni naposled! Dávno v prsou tužba vymřela mu, dávno naděj v duši vyzněla – padla slza na prohnilou slámu a noc křídlem nad ním zachvěla... Bolesť kmitá tváři těžko snící, dlouhý vzdech se z ňáder vyvlní – – „Neodcházej, neodvracej licí, ať mé nitro slastí naplní!“ Došeptal – slyš, vrzla děsná brána! – „Jednou cestou šli jsme života, 65 paprsky nám byla posypána, na konci však stála Golgota – – Zříš tu ženu? Že jí srdce puká? Domovino, tvé to líce jest! Tisícerá snášeť budeš muka, než své palmy uzříš ratolesť! – – Konstantine...“ Opět řinčí brána: nový vězeň k druhu přistoupil... „Ano, paprsky nám byla stlána, o něž, Dimitriji, vrah nás oloupil!“ Padl spánek se spáčových zraků: hledí kolem, vzkřikne poděšen – v hroznějším se nikdy žalář mraku vězni nezdál z mříží těch a stěn... Však již náruč ohnivě ho svírá, že ni vzdechu nelze pronésti; srdce pukající, neumírá, ale stená v divé bolesti: „Bulharsko mé, Bulharsko mé chudé, kdy tvůj národ paže povznese, věčně Stambul krev tvá kropiť bude, nikdy pout svých Bulhar nestřese? Kdy se vrah tvůj bíti bude v líce, z vilných skrání vlas kdy bude rvát, kdy se kříž náš zastkví z půlměsíce, kříž náš zhanobený tolikrát? – – Když tě vydal fanariot spiklý, Dimitriji, v ruce tyranů, 66 když tě v poutech ztupeného vlíkli s rouháním a láním v Tersanu, tehdy hory urvaly mne tobě, tehdy mřel jsem po tvé náruči: nuže, mám ji, s tebou hynu v hrobě, nechať výstřel tedy zahučí!“ – Těžké kroky zavzní ku žaláři, rachotem se brána rozletí, příšerně se katův líce září – bratři padli sobě v objetí... 67
Básně v knize Básně:
  1. VĚNOVÁNÍ.
  2. V touze.
  3. Slov nežádej!
  4. Dobrou noc!
  5. Zamkni očka!
  6. Slunce zapadá.
  7. Poupě.
  8. Neodcházej, vesno má!
  9. Prstýnek.
  10. Po letech.
  11. Pod tvým okénkem.
  12. Kadeře rusé.
  13. Neznámý.
  14. Má chaloupka.
  15. Ó nezapomeň!
  16. Hledím do poháru...
  17. Před tvým obrazem.
  18. Půlnoc.
  19. Mé jaro přichází.
  20. Bůh.
  21. Ni slzy víc!
  22. Kalich nedopit.
  23. Staroměstské náměstí.
  24. Vlasti.
  25. Král.
  26. V troskách lichnických.
  27. Písním slovanským.
  28. Guslár.
  29. Sulima.
  30. Tersana.
  31. Černohorec.
  32. V stepi.
  33. Hadí korunka.
  34. Květ kapradí.
  35. Upír.
  36. Raja.
  37. Hajduk Láza.
  38. Duma na Vítkově.
  39. Exulanti.
  40. I. Sen před obrazem bohyně míru.
  41. II. Odchod z domova.
  42. III. Na stráži.
  43. IV. U hrobu padlého reka.
  44. V. Cigán sběh.
  45. VI. Markytánka.
  46. VII. Vysloužilec.
  47. VIII. Dozvuk.
  48. Vzdech příštího věku.
  49. Za Bohdanem Jelínkem.
  50. Na rozchodnou.