Má chaloupka.

Rudolf Pokorný

Má chaloupka.
Podřimlo slunko na horách dálných, v chaloupce temno, temnoučko je. Duše má tone v zpomínkách žalných, v prsou mi bouří nepokoje... Jindy tu píseň zvučela jemná, ale teď prázdna chaloupka, temna – matičko drahá, slaďounce spi! Kde jsou ty doby našeho blaha, kde jsou ty krásné dětinské sny? Před okem mizí moje mně dráha, nadarmo hledám mladé své dny. Uhasly mně již hvězdičky všecky, zachmuřil v tváři úsměv se děcký – matičko drahá, slaďounce spi! Navštívil jsem tu chaloupku nízkou, v které mně zvadl nejdražší květ; nadarmo hledal celou jsem vískou, nadarmo volal, pospíchal zpět: umřeláumřela píseň líbezná, jemná – chaloupka prázdna, světnička temna – matičko drahá, slaďounce spi! 22