Slunce zapadá.

Rudolf Pokorný

Slunce zapadá.
Jen ještě pohled, ještě kmit, jen slza ještě maličká, a zmizí chýžka, okénko a zmizí drahá hlavička. Zlehounka temna po větvích jako když napadá, již umlk’ ševel, tlukot stich’ a slunce zapadá... A v okénku teď mihnutí a šepnutí: „Již na věky!“ Chci tisknout oči do dlaní, však hledím za ní bezděky. Rád promluvil bych, pokynul, a divná závada... jen vzdech se z ňader vyvinul – a slunce zapadá. Již vracím sese, a v duši přec ji vidím, slyším: Nikdy víc! A okamžik – a ztratil jsem snů nejluznějších na tisíc. 12 A zdál se mně ten celý svět jak pustá zahrada: mráz poslední jí spálil květ a slunce zapadá... Čas utíká. Však myšlénky přečasto nazpět zakrouží, a často v tichých vzpomínkách se mysl ještě roztouží. A často hledí oku vstříc, jak v dálce uvadá, však opět slyší: Nikdy víc! A slunce zapadá... 13
Básně v knize Básně:
  1. VĚNOVÁNÍ.
  2. V touze.
  3. Slov nežádej!
  4. Dobrou noc!
  5. Zamkni očka!
  6. Slunce zapadá.
  7. Poupě.
  8. Neodcházej, vesno má!
  9. Prstýnek.
  10. Po letech.
  11. Pod tvým okénkem.
  12. Kadeře rusé.
  13. Neznámý.
  14. Má chaloupka.
  15. Ó nezapomeň!
  16. Hledím do poháru...
  17. Před tvým obrazem.
  18. Půlnoc.
  19. Mé jaro přichází.
  20. Bůh.
  21. Ni slzy víc!
  22. Kalich nedopit.
  23. Staroměstské náměstí.
  24. Vlasti.
  25. Král.
  26. V troskách lichnických.
  27. Písním slovanským.
  28. Guslár.
  29. Sulima.
  30. Tersana.
  31. Černohorec.
  32. V stepi.
  33. Hadí korunka.
  34. Květ kapradí.
  35. Upír.
  36. Raja.
  37. Hajduk Láza.
  38. Duma na Vítkově.
  39. Exulanti.
  40. I. Sen před obrazem bohyně míru.
  41. II. Odchod z domova.
  42. III. Na stráži.
  43. IV. U hrobu padlého reka.
  44. V. Cigán sběh.
  45. VI. Markytánka.
  46. VII. Vysloužilec.
  47. VIII. Dozvuk.
  48. Vzdech příštího věku.
  49. Za Bohdanem Jelínkem.
  50. Na rozchodnou.