Život.

Josef Václav Sládek

Život.
Ó Bože, život náš-li pouze dech, jenž zavane a v okamžiku není, proč přelétna tvých tvorstev přes osení tich neskoná tvých hvězdných na květech? Proč samum jest, jenž na sprahlinu sžeh’ nám vše, čím kvete země, v okamžení, proč burný van, jenž moře bytí zpění a všecky naše lodě vrhá v břeh jak trosky příšerné; – a vše, co nesly: plod zlatý z Hesperidek zahrady, – ač placen krví každý jediný, – snů, lásky, činů velké poklady i s plachtou naděje a víry vesly, vše, do bezedné klesá hlubiny? 16