Doma.

Josef Václav Sládek

Doma.
Tak po časech zas přišel jsem k rodnému prahu, po bludných cestách přec jen tam jsem našel dráhu. Má matka už mne nevítá, a v zem se chýlí můj starý otec, a já sám už vlas mám bílý. Má sestra bratra podobu v mých rysech hledá a jenom ruku tiskne mi, jak za stůl sedá. Tak to tu všecko zapadlo, jak zřím to znovu; jen cestka vyšlapána hloub tam ke hřbitovu. 66