Do alba.

Josef Václav Sládek

Do alba. M. H.
Náš den v dvou soumraků jest náručí, z nichž jitřní plný blednoucích je hvězd, jež ztrácejí se jedna po druhé, jak slunce žití vzchází v klopotný a žhoucí svit. – To naše naděje a mladé sny. – A kéž pak na večer, v tom druhém soumraku, kde po práci v klín ruce skládáme a k nebesům svůj upíráme zrak, – se objeví nám naše skutky za ty hvězdy zašlé a v záři skvělejší, jak dole zem se hloubí v noc. 93