Zlý člověk.

Josef Václav Sládek

Zlý člověk.
Zlý člověk vešel přes můj prah a řek’: „Dej sem, co tvého jest!“ Vzal skývu mou a vzal mou čest a co mi svato, šlapal v prach. Já naň se díval jako v snách a řekl, mysle, že to trest: „Kde vina má, a nač tvá pěst?“ A on jen znovu ruku vztáh’. On šel; já zůstal sám a chud a před lidi mi bylo stud; tak věru smutno dále žít. Tu v svoje srdce pohled’ jsem a tolik míru bylo v něm: – ten člověk zlý mi nemoh’ vzít. 84