PEVNÁ VÍRA

PEVNÁ VÍRA
Na všem drobném i velkém jsem zanechal kapky krve svojí. Na bojišti života rozmetán srostl jsem vždy a zcelen k novému vyšel jsem boji, silnější z tolika otevřených ran. Tolikrát oživnuv viděl jsem staré nově. Třeba, že tytéž hvězdy svítily na hřbitovy, totéž slunce živoucí sežehalo, lidi těchže činů a snův mi lhalo, svět se mi vracel a byl vždy nový. Ale ti ostatní... nevěřili... Viděli tytéž vojáky, mnichy a tytéž žebráky, krysy starého světa jak staré své dráhy v něm ryli, zkupované a kupující zašlých dob ostříže, ukřižované buřiče přibité hřeby kdes na kříže, maličké revolučníky útočit z duše prosté na fantastické zlo, jež jich nevědomostí roste, viděli, jak se zlo sesedá v křeslech bezmocných rad, zítřek co přinese, vojna a vražda a hlad, 9 viděli roztoužené mládí plakat a krvácet, krájet si z chlebů zas zakrvácených, láskou žít ukrutných let. Nechci být zoufalcem. Nechci návratu všeho, co bylo. Nechci být vězněm, proti němuž a bez něhož věky stvořily dílo. Byl bych tím odsouzen: každý den znovu dávat na špalek hlavu. Každý den čekal bych, zdali obdržím polibek milosti slepé. Jednoho dne bych se lhostejně vzdal, to vím: Raději hlavu mi setněte. Bratrství živých když lživé je, prokleté, s mrtvými spáti je lépe. 10