POHLED

Antonín Sova

POHLED
V té dálce věčna, kam zrak můj vidí, z mé touhy vidím rodit se lidi. Ti bohatí budou jak za dávných byli časů, že poznali prací jen lásku, smrt a krásu. Svou upracovanou rukou uchvátí ženu zblízka, ji nakrmí chlebem a napojí douškem z prameniska, jak jiných tisíce přes svých bílých domků práh si vyvádět budou děti k mořím a po horách, neb uprostřed zvířat a pod stromy sadu, kde ztlumen svit, své děti naučí prohlédat a krásněji žít a budou silní a krásní a palouk sytě zelený je potěší více než argonautů rouna a prsteny. 24