Martyres.

Xaver Dvořák

Martyres.
Jdou: z trnů koruny kol bledých skrání, jdou, palmy nebes v rukou zbodnutých: jak z těžkých mračen déšť ve blesků plání jim hymny řinou z duší pohnutých. Zem chvěje se, kam stoupnou, pod jich nohou, vždyť pila kdysi krve jejich nach; a nebe otvírá se nad oblohou jak při křtu – Jordanu kdys ve vlnách. Jdou, jako světlé visiony spějí; v to sladké Kanaan jich bílý zjev jde rudým mořem, kudy procházejí, to není moře rudé – to jich krev! 31