Sonet satirický.

Xaver Dvořák

Sonet satirický.
Co v tváři každé dojemně se střídá, jest radosť, ples a něha, kterou hostí jich srdce ryzí dnes – ti muži prostí, v jichž tváři zanechala stopy bída. Jak s úsměvem jich oko k děcku vzhlídá a blíž se tisknou, kupí s upřímností, co Matka plna panenské je ctnosti a dětsky něžně tak je v jeslích hlídá. I andělé sem sešli s trůnu ráje a hvězdy nebes bloudí kolem stáje, kde jako slunce stkvoucí dítě leží. Zde sotva srdce člověka a stěží slz rose odolá, tou spito krásou – jen vůl a osel klidně dál se pasou! 56