Chci žít!

Xaver Dvořák

Chci žít!
Chci žít! já slyším zemi volat tiše pryč s ňader mých ten chladný sníh a led; sem květy v klín náš, ze křovin to dýše, po rose vyprahlý jichž žízní ret, jak po paprsku zavřené jich číše. A lesy zvedají své hlavy hned a z první brázdy v začernalé líše se skřivan k letu zdvih a začal pět: chci žít! Vše k žití vstává, nač se bázní chvět? ó lžiproroci! kteří v hluché pýše, v nic, díte, život jde a celý svět, já zhrdám vámi! zemi věřím spíše i smrti vzkřiknu v tvář, než klesnu zpět: chci žít! 77