Vašim očím.

Xaver Dvořák

Vašim očím.
Jak mohl bych váš pohled jenom snésti! mé oči tolik jasu neviděly ni v noci letní, kdy se hvězdy chvěly nad zemí v stínu zkvetlých ratolestí. Tam azuru výš, kam se v letu vznésti smí na peruti hrdé orel smělý, zde nitra hloub, kam osamělý jen Bůh sstupuje v čistých dobách štěstí. Ó z hloubi té teď jistě vstříc mi září! jestli čí, duše vaše Jeho tváří, zkad láska-Bůh nám blízko usmívá se. – Ach, v bázni o vás přemýšlím v témž čase, co let a rmutu třeba, než se zkalí hloub duše vaší, andílkové malí?! 79