Štědrovečerní motivy.

Xaver Dvořák

Štědrovečerní motivy. 1.
Tajemný ten večer vzchází, jak se duše zachvěje; hned do hloubi nitra blýskne: zahoří to naděje. Zahoří a pohasne zas v temném žití obzoru, kde se stálé chmúry ženou těžkých tuch a rozporů. Štědrý večer, štědrý večer, jak se duše zachvěje; jako žebrák, který zbloudí cestou domů v závěje.
2.
Vroucí zpěvy, odkud dechnou do mé duše zemdlelé, až v mých řasách slza hoří? jistě jsou to andělé! 53 Poslouchám jich sladké tóny, rostou a hned zmírají: „pospěš v Betlém svůj, ó pospěš“, tklivě ke mně volají! Znám vás, andělové Boží, znám vás, sny mé ztracené, a svůj Betlém? zda jej najdu – to své dětství blažené!
3.
Dlouhá cesta; nebe v mraku, noha juž se potácí; noc je kolem, tma je v nitru, den se ještě nevrací. Hvězda zhasla a jen chvílí bludičky mi zasvitnou, a když klesám v mdlobě, ruce o trny se zachytnou. Kde ten Betlém? teskně ptám se, stojím blízko u rovu; a cos šeptá: snad ti hvězda vzplane za ním poznovu! 54
4.
V moji cellu zasmušilou znějí tklivé nápěvy, plyňte slzy z hlubin srdce, snad má bolesť uleví. Marná naděj, bolesť roste jako stíny kolem mne, a těch slzí, jak by bylo srdce moře bezedné. Z venku znějí zpěvy dále, u mne ticho, pusto tu; jiní stojí u Betléma a já vstoupám v Golgotu. 55