Květ kaštanů.

Xaver Dvořák

Květ kaštanů.
U dveří chrámových kříž věkem starý, vždy před ním v myšlénkách stát zůstanu; znát sotva na něm Krista těla tvary ve stínu nad ním klonících se kaštanů. Juž květou! sladké víno svojí vůně z těch květných hroznů lijí potichu na rány Krista, jimiž tělo stůně, jak Samaritán balsám z kalichu. A lístky květů, které větřík schvátí, se dolů po skráni Mu snášejí, jak stíraly by s čela krev, se zdá ti, a padnou k zemi s rudou krůpějí. 50