NOTTURNO.

Jaroslav Vrchlický

NOTTURNO.
Ve stínech noc jde snivá. Slyš píseň cikády! Jen smutný měsíc dívá se v pusté zahrady. A v topolech to stená. – Ó žalný šum a vzdech! Ó noci zamlžená, svůj závoj spadnout nech! Jak zahnu v stromořadí, stín temný kyne blíž; snad se duch mého mládí jde loučit se mnou již. Jak zahnu k vodotrysku, jejž měsíc ozáří, tu krok můj vázne v písku a slza na tváři. Pod nohou mně list suchý tak smutně zašustí... kdy vás, mé sny a tuchy, duch na vždy opustí? 27 A v topolích to stená a pohání mne v spěch; ó noci zamlžená, svůj závoj spadnout nech! Svět v stínech; vzduch je parný, jen měsíc svítí v sad, a tichý, jednotvárný zpěv cikády zní z lad. 28