KRAJINA.

Jaroslav Vrchlický

KRAJINA.
Na prázdných polích dlouhé řady stromů se kloní s bezlistými haluzemi, vran zástup tmí se nad střechami domů, a s jejich křídel šero padá k zemi. Kraj obzoru se náhle rudě vznítil – plá oranžem, jenž pomalu se ztrácí. Snad zlatý hav to anděla, jenž chytil den v náruč svou a k nebi s ním se vrací. 36