CHUDÁ MATKA.

Jindřich Štemberka

CHUDÁ MATKA.
Máš nyní syna! Muž ti zemřel před měsícem, teď dobré nebe dítě v náhradu ti dává, zříš na hlavičku malou se zářivým lícem, na bledé tvářičky a očka drobnádrobná, smavá. A činíš v dobrém srdci zbožné předsevzetí, že nyní budeš pracovati dvojnásobně, by nemusil též jednou co ty vytrpěti, by netkla se ho bída jako tebe zlobně! Jak hravá bude práce, každým okamžikem když budeš moci odběhnouti k synáčkovi! A první slovíčko až projde malým rtíkem, a po prvé až tobě, jak tě rád má, poví! Pak bude chodit do školy – však málo pouze, by nezbledly mu od učení zdravé tváře. A všecko dáš mu, aby nezakusil nouze! Pak vyhledáš mu poctivého hospodáře, kde bude nejprv pást’, pak pohunkem se stane, a možná za krátko že bude čeledínem. To bude krajíce jíst’ tlustě pomazané. Jak pyšniti se budeš, matko, pak svým synem! 43 Až uskládá si u sedláka ňákou zlatku, pak přivede si ženu hospodárnou domů, s ní dostane též věno, možná také chatku, a třeba zahrádku neb kousek pole k tomu a zařídí si doma hospodářství vlastní. Ty budeš chvilku zříti s láskou v oku vlahémvlahém, jak s prvním vňoučátkem jsou blaženi a šťastni, a zmořena pak zemřeš, šťastna jejich blahem... 44