UPOMÍNKA Z MLÁDÍ.

UPOMÍNKA Z MLÁDÍ.
Keř růží pod okny kvet’ v podletí, v něm hnízdo měla mladá pěnkava, jež ozvala se vždycky pozdravempozdravem, když ráno vzplála rudá záplava. Zpěv ten mne budil vždycky ze snění a vítal mne tak mile k životu, že hruď má byla plna paprskův a mladé srdce plno jásotu. Vstříc nebi nesl jsem svou modlitbu a nadšen dal se potom do práce, a v duši mou jak rosa padaly ty tóny zpěvů v naší zahrádce. Má duše byla plna světla, snův... Zpěv ptačí ve hrudi mi stále zněl a růží keř mi kvetl ve srdci. Já volal: „Nevím, bože, co je žel!žel!“ Však přišla jeseň. Růže v zahrádce již dávno odkvetla, dech ledový mi zahnal ptáče k jihu daleko... Tak smutno bylo v tom mém podkroví. 63 Tak smutno bylo, z rána pozdravem když nevzněl mi ten sladký ptačí hlas, když jednou okénkem jsem vyhlédl a spatřil bílý kraj a cítil mráz! Hruď má se divným steskem sevřela, a ret můj šeptal v bolném záchvěvu: „Můj bože, jak tu budu moci žít’ tak sám a sám, bez růží, bez zpěvu!“ 64