ALLELUJA

ALLELUJA
Raduj se Církvi, velebná máti, raduj se v každém údu svém! Jehož ti na smrt vyvedli kati a zášť pohřbila kamenem, z hrobu ti vstává, vítězitel, jest živ, jest živ svých věrných přítel, ó není smrti, není již, korouhví živých stal se kříž. Radostí okřej ze zimní mdloby a vypuč v luzné květy zas, nebudeš věčně chmurné mít doby, přijde ti, přijde jarní čas, by z nadějí ti zbyly trosky, jest živ tvůj budovatel božský, ó není bázně, není již, na vítězství tě volá kříž. Ó není písně jásavější v tom teskném duší smrákání, než důvěry v Něj nejpevnější všech utištěných vyznání. Prorazí naše slunce chmury, zaleje všechno světlem s hůry, ó není temnot, není již, do úhlů světa září kříž. 31 S jarními zapěj ptačaty těmi, vajíčky poděl děťátka – vždyť ten, jenž křídly stíní zemi a nás jak kvočna kuřátka, klujícím vejcem vyznačený jak ptáče vzlétá vyproštěný – ó není pout, stěn není již, je úderem svým rozbil kříž. S čerstvými tedy zajásej květy, jichž vůně všude proniká; dušemi zazní, zazní světy, dne toho píseň veliká: ze hrobů nový život vstane, dech nesmrtelný odtud vane – ó nemá smrt, nic nemá již, vše vzal jí navždy Kristův kříž. Ó není písně jásavější než žití, květ, zpěv, svoboda, a duším Vítěz nejjasnější v den veliký svůj vše to dá! Jest marno držet ledy v jaře, ve vonící a růžné páře se trhá vše, vše pučí již – a v samý květ se oděl kříž. 32