OBLÁZKY

František Odvalil

OBLÁZKY
Žilkovatý, hladký, mléčný – ale tím i hotov již – hloupý kámen, povalečný, hračka dětí nanejvýš. A na místě nevydrží! Co již zlajdal světa jen, strání, polem, řekou, strží – teď tu civí vyvržen. Hrany pryč. Ó hochu milý, takhle s tebou není nic. Nač pak by tě použili? I ta dlažba chce dnes víc. Kdybys aspoň šťastně trochu byl se usadil jen dřív, světoběžník, milý hochu, neobroste jaktěživ. Ale jako křemen pravý mlčí zarputilec náš – Hle, tu David běží plavý – dost již slintal Goliáš. 142