HVĚZDY SVATOJANSKÉ

František Odvalil

HVĚZDY SVATOJANSKÉ
V šeříků vůni, májovým dechem, vrací se svátek tvůj, Jene. Mnohá tvá socha již porostla mechem, lampy jsou nerozsvícené. – Ale jenž hvězd má million v moci, zas ti je rozžne kol tváří – jsou někdy dole tak beztřpytné noci, ačkoli horem vše září. Jsou někdy – – Tys už prošel též jimi – hnilobou hrobu i tmami – Milý náš svatý, osudy svými musíš se spodobit s námi. Zdá se, že div, jenž ve tmavém hrobě uzrával v dlouhém tak čase, podruhé Kristus uchystá Tobě. Bude nám symbolem zase? V šeříků vůni, ve zlatém kvítí, patero hvězd tvých zas svitne; zda i v nás nový život se vznítí, srdce zda pod troudem chytne? 40