SMUTNÝ MÁJ

František Odvalil

SMUTNÝ MÁJ
Zahrádka smutná, zpustošená, jí v koutech rostou blíny. Marně se snaží, zahanbená, svou bídu přikrýt stíny. Však doufá přece, odevzdaná, že stane se cos jednou zrána, a z ní že zmizí plevel, a každá haluz pokřivená že promění pak omlazená se v samý květ a ševel. Jest smutna teď a zanedbaná, až žal se na ni dívat. Však stane se jí jednou zrána, až vkročí do ní svatá Panna, že ptáčata zas přilákaná svou píseň začnou zpívat, a v modré zvuky oblečena zaplesá zem ta ponížená a bude chválit Pána. 123