LEGENDIČKA O SVATÉ MAŘÍ

LEGENDIČKA O SVATÉ MAŘÍ Francouzská písnička
Marii bylo patnáct let, děvčátko hezké jak májový květ, a jednou se jí otec ptá: „Mařenko, abys se vydala? Čeká tě princ a čeká tě král, koho máš raděj – tvůj buď!“ „Ach, co mi princ a co mi král! Nemám na vdávání chuť. Dejte mi udělat kratinký šat a do cesty střevíčků pár!“ „Nedám ti dělat ten kratinký šat, ani těch střevíčků pár.“ Marie vzala uzlík svůj, dala se v široký svět – a šla tak dlouho a potkala hloh, ten hloh byl samý květ. „Hlohu, ty běloučký, bílý jsi hloh, viděl’s tu Krista se brát?“ „Nejsem já, děvečko, běloučký hloh, Ježíše Krista jsem Máť.“ 102 „Když Kristovou jsi Matičkou, jaké mi pokání dáš?“ „Do Galileje dej se hned, Krista tam najdeš večeřet. A k nohám se mu položíš, zmrhané dítě, spadlý list – drobty, co spadnou se stolu, sbírati budeš a jíst. Slzami krásné oči tvé omyjí s nohou mu prach, a kadeře tvé bohaté ty nohy budou utírat.“ Marie, dítě, povstaň již, jest odpuštěn tvůj hřích, ten největší i ten nejmenší, jsi jednou ze svatých. A kdo tu píseň zazpívá, čtyřicet dní odpustků má.má, a kdo ji zbožně poslouchá, polovic získává. 103