RŮŽENEC

František Odvalil

RŮŽENEC
Korálky, milá zrnečka, padáte rukama stále, kolik vás bylo zaseto na smutné této skále! Padáte jako krůpěje a nikdy není Amen – za věk se mnoho přemění, prorazit možno i kámen. Žvatlání milé, dětinné, však Matka ráda je slyší, a Kristus jen se usměje ve vítězné své výši. Liany růží bělostných, liany rudých, zlatých – po vás duch jako motýlek rád by do říše svatých. Tož vzhůru jen, kde jaká věž, kde jaká chata, po ní! ať balsamický Krista dech,dech tu všude kolem voní. A dechem jeho osvěžena i tato doba mamonu, 62 zas k vyšším ať se vznětům vzchopí k Evangelia zákonu, a kouzlem tajů růžencových ať nabude zas poupat nových. 63