ČEKÁME VZKŘÍŠENÍ

František Odvalil

ČEKÁME VZKŘÍŠENÍ
Jest mnoho krásy na světě i šerednosti mnoho, jenže jest vše tak spleteno, až hlava třeští z toho. Jest tolik v světě andělů – a jsou to dobytčata – a vedle bídný mrzáček, a duše v něm jest svatá! Ach, Bože, jak to spleteno, až srdce z toho bolí – vždyť mnozí s tváří Sokrata jsou přece jenom voli. Tak jest to již! A pak se dí, že příroda prý správně venkoncem tvoří díla svá a člověka prý hlavně. Ó nikoli! Dost zvrznul to ten strojek porouchaný – leč Velký Strojník nemá mít nejmenší z toho hany! On beztak není spokojen s aktak potřeštěnou prací – 47 a proto matce přírodě výplody její vrací. Jeť povinen své vlastní cti, by líp šlo Jeho dílo, by anděl vskutku andělem a hádě hadem bylo. Tož dobře tak, že v matku Zem i z nás se všichni složí, pak vyjde nové vydání, to pod kontrolou Boží. 48