Průvodkyně.

Adolf Heyduk

Průvodkyně.
Zastírá-li horské cesty Šumava svou kšticí vranou, nedbám, však mi zpěvné zvěsty čarodějně v srdci planou; jako hvězdy večer zdobné na obloze boží, tak se mi ty písně drobné v duši množí. A těch prostřed v milém vzniku dvojí hvězda zlatojasá: ty, má žínko sladkých rtíků, ty, má dcerko rusovlasá; sprovoďte mě jenom všude, vždyť co srdci zbylo, jsou ty rtíky vaše rudé, Milušo a Lilo! 26