U horských srázů.

Adolf Heyduk

U horských srázů.
Jak miluju vás, horské srázy, jak volný zde mých prsou dech, má duše po vás jako po stupněch do ráje svého snění vchází a dumným čelem s končin těch hvězd jiskry dolů hází. Zde v žití svého pestrém hoři zas k srdci tisknu celý svět, vzdech rozvíjí se v outlý písně květ, v němž rosa útěchy se noří a rubínem je v pylu hned, hned diamantem hoří. 80