Vysoké učení.

Adolf Heyduk

Vysoké učení.
Světem kdysi pospíchala krása prchnout chtěla, mrav ji stíhal dravý, v bílé říze jen a prostovlasa v dobu jarní přišla do Šumavy. Kamo letnou nožkou pokročila, hebounké se rozbujely mechy, hořec kvetl, srdečnička bílá, motýlům a včelkám do potěchy. Vzdychla unavením – blíž i v dáli změnily se bolné vzdechy v hory, a kam kypré, černé vlasy vlály, jedle rostly a buk světlokorý. Usmála se – luhy milo kvetly, dech se změnil v lichotivé vání, leč, že zlaté sandálky ji hnětly, splakala – a zdroj se lesknul v pláni. 27 Z lesklých perel spadších s něžných skrání stříbrná se vyjasnila plesa, sladkých rtíkův zpěvné žalování změnilo se v svěží ptactvo lesa. Jsouť to písně, pohádky a zkázky, slyším-li je, srdce plesá v chvění – ach, k té svaté kráse, plný lásky, v skroušenosti chodím na učení. 28
Básně v knize Hořec a srdečník:
  1. VĚNOVÁNÍ.
  2. Hořec a Srdečník.
  3. Hory.
  4. Stesk.
  5. Volno!
  6. Vzkaz.
  7. Dar za dar.
  8. S Bohem!
  9. Stezka.
  10. Nevybírej.
  11. Čarodějka.
  12. Zvědavec.
  13. Cestou.
  14. Průvodkyně.
  15. Vysoké učení.
  16. Prší.
  17. Přece jat!
  18. Památkou.
  19. Každý stupněm!
  20. Volání.
  21. Na horách.
  22. Hymnus.
  23. Pocel.
  24. Zálety.
  25. Šumavěnka.
  26. Bez starosti.
  27. Rostu!
  28. Ve snění.
  29. Bez žele.
  30. Domažličanky.
  31. Zastesknutí.
  32. Šumava za jara.
  33. Změna.
  34. Vše dřímá...
  35. Rozhovor.
  36. Kralováci.
  37. Skrovný dar.
  38. Na úsvitě.
  39. Soumrak.
  40. Stesk Šumavin.
  41. Večer.
  42. Znělky Šumavské.
  43. U horských srázů.
  44. Lesní noci.
  45. Odpočinek.
  46. Hvězda.
  47. Na Boubíně.
  48. V boubínském pralese.
  49. Klam.
  50. Vzpomínka.
  51. Pohled s Boubína.
  52. Východ slunce.
  53. Jasno.
  54. Všecko zčarováno.
  55. Památka z pouti.
  56. U Vítkova Kamene.
  57. Pohled do kraje.
  58. Potkání.
  59. Bloudění.
  60. Těžké loučení.
  61. Jak Bůh ráčí.
  62. S Pánem Bohem.