Klam.

Adolf Heyduk

Klam.
Viz, prales – věčná klidu říš! kmen o kmen větve spírá, tvář pozvedám – vše temno výš, zrak nebe nedozírá. Zde není ho! – Ó jaký klam skráň potírá a trudí! spíť za vrcholky stromů tam a v ňadru se mi budí. 88