Všecko zčarováno.

Adolf Heyduk

Všecko zčarováno.
Den zjasnil se. Ó, jaké krásné ráno! kol do kola je všecko zčarováno, že radostí mi v srdci hoří krev; má ruka v kytku trhá pestré květy, mé oko zlatých mušek hravé vzlety, a sluch můj ptactva hovořivý zpěv. Zde srdci plná slastí číš je dána; radosť je v pěnkavice zčarována, žal různý v prchající hejno strak, a mezi tím, co v skrovnou písní řadu ten srdečník zde do zápisníku kladu, zří na mne srnka, hvězdou každý zrak. Vše změněno, vše slunečně se jasní, vše zdobí se, vše učiněnou básní. Vše kolem pučí z tajných země sil – vše vkouzleno jest v tvářnosť jiných světů, i já jsem z poutníka se ve poetu čarovným proutkem krásy proměnil. 96