Odpočinek.

Adolf Heyduk

Odpočinek.
Pěkně se to odpočívá u jezera pod kapradím, ani vám tak nelze, věru, páni v křesle, duši vsadím. Já pozírám do jezera, nebe z něho na mne zpátky; Bože, co tu drobných zvěstí, co tu zlata na pohádky. Sny, jež hlavou prolétají, jako perly k perlám řadím, a svět v srdci roste, roste – králové! nuž, já se vsadím! 83