Volání.

Adolf Heyduk

Volání.
Šumava z daleka volá mne, směje se, pospíchej, nad hvozdem slunéčko stkvěje se. Na luhu, na pláni všecko se jinačí, lahodní větrové hlavu mi otáčí. Touhu i starosti, prach z tvojich šlepějí rozmetou, roznesou, do dálky zavějí. Omladneš, rozkveteš od paty do hlavy, spěš! druhé na světě nenajdeš Šumavy. 36