Obrana.

Vilém Ambrož

Obrana.
Což ty milý měsíčku nevycházíš z domu? Či se bojíš jizlivých řečí astronomů? Vyjdi z temných mraků ven, nedbej svého studu, na odměnu zbavím tě přebolného trudu. Vždyť já tomu nevěřím, mudrci co praví, sečkej málo, snadno jim napravíme hlavy. – Vychládlé že’s těleso? Toť jsou lestné klamy! Panenky a básníci hoří tvými plamy! Drsny prý tvé povrchy, jenom skála holá, a přec kdo tě uvidíuvidí, touze neodolá. Nemáš vody krůpěje, hanci tvoji lají, zříme-li však na tebe, v očích slzy plají. 38 Ještě něco, měsíčku, napni svého sluchu, moudří páni tvrdili, že prý nemáš vzduchu. Jen se proto nehněvej, pozasviť těm pánům, rychle vyjdi z mraků ven k modrým nebes stanům. Pozdrav libým úsměvem všechnu moudrou chásku: „Libo-li vám v čerstvý vzduch se mnou na procházku?“ 39