Útěcha.

Vilém Ambrož

Útěcha.
Poletoval snížek, padl na políčko, přiletělo hoře, padlo na srdíčko. A ten snížek chladný k zemi padna taje, a to moje hoře v žalných slzách plaje. Však ta voda sněžná zvlaží ztuhlou půdu, já pak v bolných slzách hoře svého zbudu. 64