Halíř sv.-Peterský.

Vilém Ambrož

Halíř sv.-Peterský. (Z německého.)
Když Ježíš světem chodě všem lidem spásu kázal, syn Jonášův se Krista starostným slovem tázal: „Slyš, Pane! Od nás chudých plat chrámový se žádá; než kterak zaplatíme – Tvá ukážiž nám rada.“ Dí na to mu Syn Boží: „Vrz udici svou v moře, hleď v ústa rybky první, a pomoc vzejde spoře. Neb v ústech rybky jaté hned uzříš stater*) ždaný, tím zaplať za nás oba, by ustal pokřik planý.“ Šel Šimon k slovu Páně, a činil, jak mu rčeno, i našed peníz, zvolal: „Buď Božstvo velebeno!“ ——— *) 4 drachmy – jeden tolar. 92 Však rybáři Pán Ježíš lov jiný ustanovil, slal Petra v moře věků, by lidské duše lovil. A loďka jeho pluje tak pevně mořem burným, že nedbá vlny zrádné, vzdor činí vichrům zpurným. A Petr v loďce sedí, síť pouští v moře záhy, a duše v sítě jaté zve k břehům věčné bláhy. Již dvě stě milionů síť jeho duší chová, a v duši rybářově se starosť budí nová. Však Petr zírá k nebi, dí: „Bože, mocný Pane, tak velký duší počet, zkad pomoc pro mne vstane? Hle, žádá země také pozemské mnohé dávky, však nevím, čím bych splatil ty četné požadavky.“ 93 Než Kristus k síti hledí, a praví přísným slovem: „Nech ryby pomohou ti, jež blažíš spasným lovem. Však netřeba, by stater snad platem rybka dala, dejž každá po halíři, a mnoho vzejde z mála. Vždyť dvě stě milionů v tvé síti jesti duší, tu pro chrám Boží aspoň peterský halíř sluší!“ 94