Vzkříšení.

Vilém Ambrož

Vzkříšení.
„Vstalť jest této chvíle!“ věští anděl Páně, a zvěsť přeradostná plní věžné báně. Jí se rozezvučí mohutný hlas zvonů, a ty zvuky spějí k nebeskému tronu. Ve výšinách modrých vánky zprávu slyší, a ty blahé zvěsti k matce zemi dýší. Země, matka rodná, svolává své dítky, k matičce se tulí tisíceré kvítky. A ty květy milé slyší Krista slávu, a hned oblekou se do svátečních hávů. Novinu květ šepce k vodě ve potoku, voda roznáší ji světem v rychlém toku. A kde který ptáček v hájinách a v poli, píseň přeradostnou Pánu zašveholí. A když píseň sladká duší hýbá v hrudi, ze hříšného spánku k životu ji budí. 106