VĚNOVÁNÍ.

Eliška Krásnohorská

VĚNOVÁNÍ.
V té době skepse, plné matných vírů, v nichž tone vše i zapírá svůj sled, jest divem nalézt břeh, svůj pevný svět, a štěstím zachovat si v něco víru, co není přeludem. Ten div, to štěstí jsme našli oba. Nechť se zmítají kol odpory a chaotické zvěsti: vždy přece nejvýš hvězdy svítají ty věčné, čisté v zářivé své dáli, ty dávné, nejsvětější naše ideály! Nám, příteli – a s hrdostí i vděkem svým hvězdám žehnám za přátelství také – nám přáno jíti kolotavým věkem vždy přímo, míjet cesty křivolaké a s vírou v prostou pravdu v před se bráti. 3 Čím životu lze pravou cenu dáti, nám bylo spolno na nadšené pouti tím krajem rodným k velké, zjevné metě nám svrchované nade všecko v světě. Smí tedy dlaň se k družné dlani pnouti v ni tisknouc natrhaný cestou vínek dum příbuzných a spolných rozpomínek. [4]
Básně v knize Rozpomínky:
  1. VĚNOVÁNÍ.
  2. PRAHA ZLATOVLASÁ.
  3. PRAŽSKÉ ZVONY.
  4. PRAZE.
  5. POD ČERNOU VĚŽÍ.
  6. SEN NAD VLTAVOU.
  7. K VYŠEHRADU.
  8. VYŠEHRAD Z JARA.
  9. NÁŠ JEST TO KRAJ!
  10. V STŘEDOHOŘÍ.
  11. ORLICE.
  12. VLTAVA POD ORLÍKEM.
  13. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA.
  14. ZLATÁ STEZKA.
  15. U MEZNÍKU.
  16. V HORSKÉ VÍSCE.
  17. V SKALINÁCH.
  18. ZÁTIŠÍ.
  19. POD CHATOU HORSKOU.
  20. POTKÁNÍ V POLÍCH.
  21. V PANSKÉM PARKU.
  22. V ČESKÉ CHALOUPCE.
  23. KOSAŘ.
  24. SLOVANSKÁ RHAPSODIE.
  25. NA PRAHU RÁJE.
  26. ŽENÁM DOBY NAŠÍ.
  27. NOVOROČNÍ.
  28. ZPOVĚĎ ATHEISTY.
  29. MĚSÍC Z RÁNA.
  30. ZIMNÍ POCIT.
  31. ZA TICHÝCH BLESKŮ.
  32. VESNĚ.
  33. PÍSEŇ DÍVČÍ.
  34. NAPADLO ZÁŘE.
  35. V TIŠI.
  36. DUHOVÝ MOTÝL.
  37. NA VÝŠI HOR.
  38. POD ZRAKY HVĚZD.
  39. TUCHA.
  40. VSTŘÍC NĚMÉ NOCI.
  41. CO ŘÍČKA ZPÍVÁ.
  42. JITRO NA VENKOVĚ.
  43. ŽIVOT.
  44. NA VRCHOLU.
  45. FATUM.
  46. SNÍH.
  47. ČÍŠI POESIE.
  48. NADĚJI.
  49. TAKÉ MODLITBA.
  50. JARNÍM KVĚTŮM.
  51. DÍVČÍ LÉTA.