I. Hvězdy mládí.

Eliška Krásnohorská

I. Hvězdy mládí.
Vše, vše to z vás jak jindy zasvítá, ó zářivé vy hvězdy nad mou hlavou, co svatého kdy prostotou mě smavou z vás vítalo i na vždy uvítá. Jak dnové dětství, jimiž nezmítá nižádná bouř, tak ladně v dálku tmavou se ztrácíte, a srdce s pýchou hravou vás propouští, vás ani nesčítá. Jak dětství dnů, vás nazpět nevolá, a vaše zář-li skane v úsvit náhlý, pak snadně stesku po vás odolá. A kudy jste tím mladým srdcem táhly, tam stopa třpytná na vždy plápolá, zdroj z dětství dnů tam hraje nevypráhlý. [119]