SLOKY TICHÉ NOCI.

Lila B. Nováková

SLOKY TICHÉ NOCI.
Zachvěly se divným steskem na mých ústech rety tvoje, oči tvoje vlhkým leskem řekly všechny hrůzy boje. Všechny bolesti a touhy, vlnami jež ve skráň bily, rozžal polibek náš dlouhý – – – – spálil-li je v popel bílý? Zda je ve svět rozevlaje tichý vánek sladké noci? Či jich přízrak, v nás se taje, vstane zítra s novou mocí? Nechci vědět – – – ať se stmívá, či zář vzplála nových světů: ke rtům mým se ještě schvívá plachý dotek tvojich retů. 24